Obtěžování zápachem či kouřem řeší jednak zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., jednak občanský zákoník. Povinnosti provozovatelů malých stacionárních zdrojů v zákoně o ochraně ovzduší řeší §3 a §12. V §3 jsou stanoveny obecné povinnosti právnických a fyzických osob. Pro případ obtěžování zápachem jsou nejdůležitější dva odstavce. Odstavec (4) zakazuje spalovat ve spalovacím zařízení jiné palivo než to, které předepisuje výrobce, odstavec (5) definuje paliva, které lze spalovat v otevřených ohništích, zahradních krbech a grilech. Současně tento odstavec dovoluje obci v závazné vyhlášce stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů. Obec jejich spalování může dokonce zakázat, v tom případě ale musí zajistit jiný způsob pro jejich odstranění a to v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. V §12 jsou stanoveny povinnosti provozovatelů malých stacionárních zařízení. Provozovatelé musí dodržovat přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru obtěžování zápachem a neobtěžovat kouřem a zápachem osoby ve svém okolí a obydlené oblasti. Je-li zdroj umístěn v rodinném domku, je tu určitý problém s prokazováním. Podle §12 nemá vlastník malého zdroje, pokud je umístěn v rodinném domku, bytě či chatě, povinnost pustit k sobě kontrolu (neplatí v případě, že objekt slouží výhradně pro podnikatelskou činnost). V občanském zákoníku, v §127, někdy také nazývaným "generální klauzule", se říká, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek (tzv. imise). Vlastník se tedy může domáhat, aby nedocházelo k jeho obtěžování nad míru přiměřenou poměrům (tj. kdy nedochází k bránění výkonu práva, nicméně tento výkon činí obtížným nebo nepříjemným) a ohrožování výkonu jeho vlastnického práva (tj. ohrožování se týká přímo výkonu práva chráněného subjektu nebo jeho existence) jiným vlastníkem. Vlastníkem přitom mohou být jak fyzické, tak právnické osoby, tedy právě např. ony společnosti, které vlastní továrnu, jež je zdrojem zápachu. Ačkoli se žalobě podané za účelem ochrany vlastnického práva říká tzv. sousedská, neznamená to, že by pouze vlastník bezprostředně sousedící nemovitosti byl aktivně legitimován, tj. že by se s tímto žalobním návrhem mohl obrátit na soud. Z důvodové zprávy k občanskému zákoníku jasně vyplývá, že těmito negativními vlivy mohou být dotčeni i sousedé vzdálenější, což je právě v případě zápachu a jeho šíření velmi jednoduše představitelné. Žalobním petitem se pak může domáhat, aby byla rušiteli uložena povinnost zdržet se toho jednání, kterým ho obtěžuje či ohrožuje jeho vlastnická práva. Kdo může provozovatele malých zdrojů kontrolovat? Příslušným orgánem pro kontrolu malých zdrojů je obecní úřad. V případě nečinnosti si lze stěžovat na příslušném krajském úřadě na odboru kontroly. Tento orgán přezkoumává výkon státní správy svěřené obcím a mohou jim kontrolu nařídit. Jak jsme již psali výše, kontrola malých zdrojů je obtížná Aktuální znění zákonů naleznete na Portálu veřejné správy nebo stránkách Ministerstva životního prostředí ČR. Omezení přístupu organům samosprávy a státní správy ke zdrojům instalovaným a provozovaným v bytech a v domech určených k bydlení i k rekreaci, uvedené v zákoně o ochraně ovzduší, je respektováním článku 12. Listiny základních prav a svobod, ve kterém se uvádí Čl.12: Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon. Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy. Měření se provádí "měřením" podle tzv. Ringelmanovy stupnice Měření tmavosti kouře se provádí již výše uvedenou metodou podle Ringelmanna nebo Bacharacha. Metoda podle Ringelmana je založena na porovnání tmavosti kouřové vlečky s odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Tmavost zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic. Měření tmavosti kouře podle této metody provádí pozorovatel ze vzdálenosti 150 až 400 m od pozorovaného komína. Pozadí kouřové vlečky má tvořit rozptýlené světlo oblohy během dne, pozorování není možno provádět proti slunci ani proti zástavbě nebo okolnímu terénu. Pozorovatel drží při měření Ringelmannovu stupnici ve volně natažené paži tak, že síť jednotlivých polí se slije do rozdílných stupňů šedé barvy. Porovnáním stupnice s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína se určí stupeň tmavosti kouře. Ringelmannova stupnice má pět odstínů tmavosti. Po dobu roztápění, maximálně však třicet minut, je přípustný stupeň číslo 3. Poté však jen maximální tmavost vyjádřená stupněm 2. Avšak ani po dobu roztápění topeniště nesmí stupeň dosáhnout úrovně 4 a 5, což jsou nejtmavší možné odstíny. Druhý stupeň odpovídá 40 procentům tmavosti, tedy zastoupení ze 40 procent černé barvy. Stupeň 3 pak 60 procentům. Provozovatel zdroje, pokud dodržuje provozní a technologické pokyny pro používání kotle od výrobce, topí určeným palivem a má v pořádku spalinové cesty (revizní zprávu od kominíka), se nemusí obávat, že jeho komín nekouří podle regulí. V případě výskytu nepříjemné kouřivosti komínů bych chtěla za orgán ochrany ovzduší požádat občany o spolupráci, která může spočívat v tom, že pozorovatel vysleduje, kdy v průběhu dne dochází ke kouřivosti komína, označí jej nejlépe číslem popisným, případně pokud ho zná, označí jmenovitě vlastníka nebo provozovatele tepelného zdroje. Poté sleduje objekt několik dní po sobě za účelem zjištění, v kterou denní dobu nejčastěji a nejvíce komín kouří, případně prověří, zda kouřivost trvá déle než 30 minut. Pokud při tomto vlastním pozorování zjistí, že tmavě šedivý až černý, či žlutě štiplavý kouř odchází z komína déle než 30 minut, můře se obrátit na orgán ochrany ovzduší – tedy Městský úřad v České Kamenici, kdy buď osobně do protokolu, nebo písemně v papírové či elektronické poště uvede zjištěné skutečnosti. Úředník díky uvedeným faktům provede v uvedených hodinách šetření a v případě výskytu kouřivosti komína provede měření tmavosti kouřové vlečky pomocí výše popsané Ringelmannovy stupnice. Pokud by neměl k dispozici občanem poskytnuté uvedené údaje, mohlo by se snadno stát, že by půl hodinové měření nevykázalo porušení zákona. Potom by se mohlo stát, že úřad vyúčtuje čas vyměřený předmětnému pracovnímu výkonu stěžovateli.
Kontakt: Městský úřad tel.: 412 151 546
Poslat známému
Tisk
Hlavní RSS kanál
